Ráda bych prostřednictvím tohoto blogu sdílela několik poznámek (zatím tři stačí : ) ke kurzu Feldenkraisovy metody s tématem „dech a pohyb“, který probíhal od října 2020 do ledna 2021 ve středu ráno.
Je to sice zpětné ohlédnutí, ale poznámky, které jsem na blog vybrala, jsem spolu s dalšími připravila pro můj přehled. Často z těchto poznámek odvinu výběr lekcí, jejich výstavbu a sem tam i nějaké myšlenky, které ráda sdílím se studenty. Ale jak to tak bývá – poznámky a příprava je jedna věc a to, jak se kurz vyvíjí je dáno interakcí se studenty a jejich zájem.
První lekce, jejíž krátkou ukázku najdete níže, proběhla ještě ve studiu Akasha a později se lekce přesunuli na ZOOM.
- Dýchání je možné díky pohybu. Bránice je samozřejmě podstatnou oblastí, když se zamyslíme nad spojením dechu a pohybu, ale rozhodně ne jedinou. V lekcích jsme zkoumali pohyb dechu v souvislosti s žebry, hrudní kostí, lopatkami, rameny, klíčními kosti, břichem, páteří (má oblíbená představa „klouzání“ dechu po páteři – k tomu jsme se vraceli v některých lekcích opakovaně) a hrdlem. Vynechala jsem samozřejmě další zajímavé oblasti, které by byly pro téma dech a pohyb relevantní, ale pro naše naladění to bylo ideální. Název kurzu „dech a pohyb“ odkazuje také k dalším rozměrům: pohyb nádechu a výdechu, souběh pohybu a pohybu, pohyb dechu uvnitř a také vliv dýchání na pohyb našeho trupu a končetin….

- Dech je možné kontrolovat částečně. Dýcháte automaticky a nemusíte tomu věnovat pozornost. Něco v nás nadechuje a vydechuje samo. Dech je v tomto smyslu naším základním životním impulzem. S tímto faktem se zajímavě pojí ovlivňování a kontrola dechu nebo opačně – pokus o jeho neovlivňování (což je kapitola sama o sobě : ) Dech z mého pohledu stojí na zajímavé hranici vědomého a nevědomého. To jsem se také snažila v kurzu uchopit.
- Stejně jako u všech jiných lidských pohybů a dějů – i v dechu se projevují naše návyky. Stereotyp dechu je výsledkem „naší práce“, ovlivňuje ho náš celkový pohyb a stejnou měrou i naše emoční naladění (pokud stále k tomu přistupujeme jako k odděleným faktům). V souvislosti s dechovým stereotypem často bývá vyzdvihovány kvality břišního dechu – ty rozhodně nechci zpochybňovat, ale rozhodně nelze tvrdit, že břišní dech je ten jediný ideální, vhodný pro všechny a za každé situace. To je takové feldenkraisovské pokývání nakonec – dýchat správně neexistuje.

Teď tedy ukázka – velká část lekce probíhá na jedné straně, na druhou stranu také dojde, ale to už s dovolením nechám přístupné studentům z kurzu.
Nahrávku jsem ustřihla tak, aby jste se případně mohli vrátit k lekci a udělat ji i na druhou stranu. Pokud budete mít nějaké dotazy nebo připomínky, můžete psát dole do komentářů.
PS: Lekci si můžete zacvičit téměř kdekoliv, nebála bych se ji označit i za postelovou.
PPS: od 10.2. startují další dva kurzy Feldenkraisovy metody (okolo 10 a 11 lekcí) se mnou, jeden bude s tématem „Síla trochu jinak“ a druhý „Kyčle a ramena„. Na každý kurz zbývá několik míst, můžete se připojit. Když budete mít dotazy, tak prosím pište : )
Napsat komentář