Páteř (několik poznámek ke kurzu)

Jedním z témat, ke kterému se ráda vracím v lekcích Feldenkraisovy metody (a také jógových lekcí), je téma páteře. Líbí se mi, že je hodně otevřené, mnohovrstevnaté a existuje mnoho cest, jak k němu přistupovat, co nechat vyniknout, na co se soustředit a co naopak nechat stranou. V žádném kurzu neučím stále stejnou „osvědčenou“ sérii lekcí. Vracím se k určitým prvkům a jejich propojení, ale myslím, že jsou lekce spíš rozdílné než stejné. Snažím se, aby také pravidelní studenti, kteří se lekcí FM účastní od začátku mé praxe, měli dostatek nových podnětů : ) 

Obsah lekcí vychází z nějaké mého prvotního nápadu (třeba z poznámek, které si načrtnu) a pak také z požadavků a naladění skupiny, která se na kurzu sejde. Kurz je tak vždy otevřený proces a ráda si užívám interakci (která mě nutí nad výběrem a skladbou lekcí přemýšlet) a jeho samostatný vývoj. Proto beru vždy nějaké osobní vytyčení kurzu jako orientační.

A teď tedy páteř. Samotné slovo je odvozeno od „otčenáše“ (pater noster), který se pronášel za pomocí růžence. Přijde mi naprosto magické vytyčit podobnost mezi poskládanými obratli a korálky zavěšenými na šňůrce. Znalci a milovníci Feldenkraisovy metody si jistě vzpomenou – páteř jako řetěz : ). Tuto lekci nahraji na blog třeba někdy jindy – teď mám pro Vás připravenou jinou lekci.

Zde několik poznámek, (zůstaneme u čísla tři, podobně jako v dechovém příspěvku : ), které jsem si načrtla před úvodním rozvržením kurzu:

• Naše páteř není jenom nějak poskládaným sloupcem obratlů. Evolučně starší typem páteře je meziobratlová ploténka! Původně jedna jediná ploténka je jakási forma protopáteře, kterou teprve později doplní obratle. Často je zajímavé, jak změna perspektivy, může pomoci ke změně uvažování a také pohybu. V tomto mi přijde fajn vnímat, že páteř není strukturou kostí, ale také strukturou měkkou, pruživou a houbovitou. Právě kontrast a „obojetnost“ naší páteře – měkkost a poddajnost v protikladu k tvrdosti a stabilitě je zajímavé objevovat a také pěstovat.

• Hlava a pánev jsou dva konce páteře – páteř tyto dva konce propojuje nebo odděluje. Toto rozdělení mi vlastně přijde naprosto zásadní. Charakter lekce, její zacílení a vedení se bude lišit podle toho: – zda budu stát o to, spojení zdůraznit nebo vytvořit, – nebo když budu chtít pěstovat samostatnost hlavy a pánve a jejich odlišný pohyb. Obě možnosti (a určitě existuje i mnoho odstínů mezi nimi) jsou podstatné pro náš život a pohybový rejstřík. V obou případech jsou nároky na fungování páteře odlišné. Obě modality většinou využíváme (třeba to akorát děláme jen mimochodem : ), záleží vždy na kontextu – někdy se hodí propojení a někdy ne.

• Pohyb páteře aktivní versus pohyb pasivní. Z mého pohledu nakousnu opravdu zajímavý a nosný koncept, které se promítá do všech aspektů pohybu (a určitě ho ráda sleduji v životě vůbec : ) V případě páteře je tento koncept více hmatatelný myšlenkově i doslovně – často na vlastní kůži v lekcích Feldenkraisovy metody můžeme zažít změnu a posun v tom, jak vnímáme naši páteř v kontaktu se zemí a tedy i jiné rozložení sil, změnu svalového napětí a poměru mezi aktivitou / pasivitou. Aktivní pohyb v páteři je pohyb generovaný hlavně svalovou kontrakcí, naproti tomu je pasivní pohyb páteře určen schopností a možností páteřní struktury (hlavně kostí, vazů, plotének atd) pohyb přenášet dál. Asi stručně by se dalo psát o akci (aktivita) a reakci (průchodnosti). Tento koncept ráda pozoruji na sobě (a tedy i na studentech, které učím, to se přiznám : ) v klidu – při skenování kontaktu se zemí, nebo i v jiném gravitačním uspořádání, a také v pohybu (která místa ráda pohyb začínají / vedou / táhnou, která místa dovolí průchod pohybu).

Tak, a teď se tedy pojďme „pomodlit“ k naší páteři pohybem! Tato lekce byla učená jako bonusová sváteční lekce pro dvě „feldenkraisovské“ skupiny, probíhá na zemi.

Klidně můžete sdílet své postřehy a zážitky do komentářů – samozřejmě k lekci i k textu.